7 částí klobouku aneb kloboučnická terminologie

Trocha historie

Historie klobouků v Evropě se datuje už od 15. století. Rudolf II při některých příležitostech nahrazoval panovnickou korunu právě kloboukem. Jedny z nejvýznamnějších období pro rozvoj klobouků byly renesance, baroko a styly oblékání v 19. století.

Kloboučnická terminologie

Odborné názvosloví tohoto odvětví není moc známé, a proto je možné, že některá slova budou pro Vás úplně nová.

Koruna klobouku sedí na hlavě, často je ozdobena stuhou či jinou aplikací. V její horní části je střecha.

• Kulatou korunu i střechu mají klobouky typu cloche, big brim či buřinky.
• Zužující se a vepředu promáčklou korunu a tvarovanou střechu do tvaru kapky najdete u trilby a fedory.
• Kulatou střechu zase u klobouku typu canotier, u nás známé jako "žirarďák", podle Alexandra Girardiho, rakouského herce a operetního pěvce, který jej rád nosil. 

Vnitřní strana střechy se nazývá dýnko.

Krempa lemuje celý klobouk. Právě ona dodává našemu obličeji stín.

• Může být úzká (trilby, buřinka, canotier), střední (cloche, fedora) a pak široká, což je od cca 9 cm a dál (big brim či sun hats).
• Také může být i rovná (cloche), vzadu zvednutá (trilby a fedora) či zvlněná (big brim či sun hats).

Zevnitř koruny může být klobouk opatřen podšívkou.

Uvnitř koruny je všit potní pásek, který může být opatřen tunýlkem a stužkou či gumičkou pro úpravu velikosti klobouku.

Tak teď už si jen zbývá vybrat ten váš ideální klobouk.